Se záměrem zjistit obecné smýšlení o eko- a bioproduktech jsem s touto otázkou oslovila široký okruh známých a přátel.Jejich odpovědi jsem neselektovala a do tištěné verze zpravodaje jsem zařadila ty nejrychlejší reakce, které mi dorazily e-mailem.
Pokud se chcete podělit o svůj názor, vyplňte prosím tentoformulář.
Názory
Eliška, studentka veterinární fakulty: „Já se značkou bio neřídím. Dle mého názoru je to snaha vydělat na potravinách. Jako příklad uvedu biomed, který za přirozených okolností značku bio nést nemůže, protože není možné doložit lokaci každého květu, který byl včelou opylován. Mnohem směrodatnější je pro mě obsah glutamátu sodného a jiných nevhodných chemických příměsí v potravinách.”
Adriana, zdravotní sestra a fyzioterapeutka: „Myslím si, že bio je myšlenka dobrá, ale už je asi ve hvězdách, jak to skutečně je s výsledkem. Hodně jsme nějaký čas nakupovali v bioprodejnách, a musím zdůraznit, že věci mají dobré a chutné, ale cena je opravdu vysoká. Nevím, zda by 400ml sójový jogurt měl být několikrát dražší než obyčejný (cena cca 70 Kč). Je to opravdu nutné? Také jsme přemýšeli nad tím, jaký stabilizátor je např. v sójovém mléku v tetrapacku, pokud má dobu trvanlivosti jeden rok. Přijde mi, že někdo vymyslel dobrou věc a někdo se toho dobře chytil.
Karolína, terapeutka shiatsu: „Já mám pocit, že si lidé spojují bio s tím, co je zdravé. Ale ve spoustě výrobků, ať je jejich základ z biomouky, biomléka nebo čehokoli jiného, je i plno cukru, i když s předponou bio-, nebo tuku (biouzeniny).
Například sušenky prodávané jako bio jsou údajně zdravé pro děti. Jsou ale moc sladké a mají vysoký obsah palmového tuku, který dětem zvedá cholesterol. A takových příkladů je mnoho. Proto si myslím, že by si lidé měli dávat větší pozor na složení potravin než jen na etiketu bio. A jestli je to jen marketingový tah, je asi sporná otázka. Myslím, že ve větší míře ano. Možná je lepší podporovat místní farmáře a brát si bedýnky se zeleninou z místa, kde žijeme, jezdit pro mléko ke krávě atd. Je to sice časově náročné, ale vzhledem k našemu zdraví jediná možnost.“
Josef, asistent soudce: „Obecně je idea biověcí prospěšná, jenom pokud lidi navrátí k nakupování těchto potravin od lokálních výrobců. Jestli měla mít za efekt růst tzv. farmářských trhů a orientaci na čerstvou zeleninu a jiné výrobky z Čech, tak je to fajn. Jinak značku bio považuji za marketingový tah, protože v momentě, kdy se toto označení dostane do řetězců, ztrácí se celý smysl. Obzvlášť když jsou bioprodukty dováženy z jiných zemí, čímž klesá čerstvost, zvyšuje se dopravní zátěž na životní prostředí apod. Garance hygienického standardu z jiných států je také nejistá. Zároveň si myslím, že spousta lidí používá předponu bio- jako pózu a životní styl. Ale kdyby si raději místo anglického trávníku sami zasázeli pár brambor, mohli by biověci opravdu ochutnat. Navíc až zákazníci přestanou koukat na cenu, budou kupovat kvalitní potraviny a nebudou potřebovat značku bio jako záruku kvality. A až EU zruší dotace zemědělcům, nepohrnou se nám sem všelijaké prefabrikáty z okolních zemí.“
Monika, PR manažerka: „Značka bio je pro mne jistou zárukou kvality. Ale tím neříkám, že potraviny bez tohoto označení nemohou být kvalitní. Dávám tedy na vlastní zkušenosti, a hlavně chci, aby mé rodině chutnalo. To se u některých biopotravin bohužel nestává (např. u biomléka). Dalším problémem je, že nabídku biopotravin mají většinou jen ve specializovaných prodejnách. Je ale samozřejmě fajn, že na trhu je tato možnost volby a já si mohu pro své alergické dítě najít alternativu.“
Radek, grafik: „Označení bio je pro mě dokladem o tom, že potravina je přírodní, a hlavně bez chemie. Je nutné odlišit od sebe umělotiny a přírodní produkty a je na každém, co si zvolí. Na druhou stranu, proč toho nevyužít k marketingovému tahu při daném zachování kvality, když se o biopotraviny lidé začínají zajímat.“
prameny: ČRo Leonardo, encyklopedie wikipedia
Barbora Tesařová
